Andaluský kůň
Patří mezi teplokrevníky. Jeho výška v kohoutku je 155 – 160 cm. Jeho vznik nejvíce ovlivnily arabští a berberští koně. Má výraznou hlavu s častěji lehkým klabonosem (vyklenutý nos koně i psa). Má dlouhou hřívu a ocas a lehce silný klenutý krk. Ocas je nanesen a nesen docela nízko. Má bílou barvu s příměsemi, ale jen vzácně bývá černá, nejčastější jsou ale hnědáci. Mnoho známých plemen bylo Andaluským koněm ovlivněno, např. Lusitánský kůň, Alter-real, Lipicáni, Starokladrubáci i několik německých plemen. O přežití v nejistých dobách se postarali mniši, kteří koně ukrývali v klášterech. Je využíván hlavně pro drezuru – pro španělskou školu, pro koridu, ale také pro kočáry i shánění dobytka, rekreace, parkur.